Nadměrný rybolov

Nadměrný rybolov je největším zlem, které kdy mohlo oceány potkat. Když se řekne rybářství, většina lidí si představí malou lodičku s hezkým jménem, kapitána s bílými vousy, fajfkou, modrýma jiskřivýma očima, a pětičlennou posádku která rybářským prutem z paluby loví sardinky...ovšem realita je někde úplně jinde. Dřív, když ještě nebylo vše industrializované, a lidstvo nebylo takto strašně přemnožené, to opravdu vypadalo relativně podobně výše uvedenému popisu...po industrializaci veškerých profesí, se změnila spousta věcí. Lidstvo už nemá 4 miliardy co do počtu. Lidstvo čítá 7,7 miliard. A 7,7 miliard vyžaduje mnohem víc rybářských lodí. Lodí tak je mnohem víc, než je oceán schopný uživit. Lodě jednoduše najdou místa, kde je hodně ryb, vysunou obrovské sítě, které se táhnou za lodí po mořském dně a sbírají vše, co jim přijde do cesty...ryby, které chtějí ulovit, ale zároveň tažením po mořském dně ničí korály a další polypy. Poškozují i samotné mořské dno, takže je pak pro polypi těžší se na něm přichytit. Dále tu je ještě jeden, velmi závažný problém, kvůli kterému je většina druhů žraloka a dalších velkých ryb (ale i želv) na pokraji vyhynutí. Jedná se o takzvaný

By-catch

Bycatch, česky: vedlejší úlovek, je obrovská hrozba pro větší obyvatele oceánů, jako jsou mořské želvy a žraloci. Dochází k němu tehdy, když se do sítě zachytí i jiný druh ryby, než rybáři loví. Vzhledem k typu lovu (tažná síť, vysvětleno výše) je velmi pravděpodobné, že než se velká ryba dokáže vzpamatovat z takhle velmi rychle se pohybující překážce (sítě) je ryba v síti, a čím víc sebou mrská, aby se dostala ven, tím víc se síť zamotává kolem ní, a velmi rybu zraňuje. Někdy i krvavé rány od sítí mohou vést ke smrti nechtěně chyceného živočicha. Cirka 40 % veškerého ročního úlovku je vedlejší úlovek. Problém vedlejšího úlovku je ten, že se hází zpět do moře. Člověk by si řekl, že to je dobře, alespoň se ta ryba zachrání...ne. Ryba se nezachrání, protože než jí vymotají ze sítě, tak ryba zemře. Do vody se tak "hází" 40 % již mrtvého úlovku, takže se pořád musí lovit víc a víc, ale již ulovené a usmrcené ryby, které nechtěli ulovit, hází do moře. Tímto způsobem jsme přivedli populaci žraloků na pokraj vyhynutí. Ovšem pro žraloky, tu je ještě jedna hrozba.

Tradice

Na spoustě místech na Zemi je lov ryb tradice. Žraločí ploutve jsou velmi významnou pochoutkou v Číně. Loví se opravdu ve velkém. V Kalifornii chtěli (v roce 2011) prosadit na ochranu žraloků zákon, který by zakazoval lov žraloků pro jejich ploutve. Ovšem Asiaté, kteří v Kalifornii žijí, (mimochodem: Asiaté tvoří jednu třetinu populace San Francisca) se proti nim vzbouřili, protože své "gurmánské specialitky" nechtěli vzdát. Za posledních 15 let jsme z populace žraloků vyhubili 90%. Každý rok jich zabijeme 100 milionů. Žraloci jsou na absolutním vrcholu (nepočítaje člověka) mořského potravního řetězce. Pokud je vyhubíme,  větší ryby které jsou na příčce pod nimi se přemnoží, protože jejich počet nebudou žraloci regulovat, všem jak se přemnoží tak sežerou všechny ryby kterými se živí, jenže tím se zase přemnoží ty ryby které byli zase pod nimi, a tímto způsobem to půjde jako domino k nám, kdy okolo roku 2048 dojde ke kolapsu moří a život se v nich bude hledat už jen velmi těžko. Rybí populace budou čítat pár desítek jedinců, korály už nebudou nikde, a velryby a ostatní kytovci už také nebudou "k mání". Pokud budeme lovit stejným tempem, ta za 1,5 až 5 let dojde k vyhubení žraloků. Pod útokem kvůli tradicím je i velryba Grónská, a další kytovci. Japonsko dlouho dobu lovilo velryby pomocí harpun komerčně, a po celosvětovém zákazu lovu velryb je lovilo chvíli pod názvem "vědecké účely", ovšem také komerčně. Naštěstí se Austrálii podařilo Japonce zažalovat, a v roce 2014 soud odsoudil Japonsko za komerční lov velryb, i když byl zakázaný. Ale Japonsko od dohody ustoupilo a hodlá se ke komerčnímu lovu vrátit. Lov velryb je populární i na Faerských ostrovech, kde velryby naženou do zátoky, a tam je trhají háky za živa na kusy, dokud nevykrvácí.

Další hrozby

Kvůli nadměrnému rybolovu nedochází "jen" k decimování rybí populace, ale také k další věci která ohrožuje populace mořských živočichů a může vést k jejich vyhynutí. Když rybářská loď dopluje k hejnu, roztáhne sítě a celé hejno je v ní. Ovšem další den toto udělají rybáři opět, tentokrát s jiným hejnem daného druhu. Rybí populace tak nemá prostor ani čas, na to, aby mohli své počty obnovit a populaci zregenerovat. Dochází tak k naprosto nekontrolovatelnému ničení populace druhu/ů. Dalším, trochu menším, ale nezanedbatelným problémem je to, že rybářské lodě potřebují silné motory, které by utáhli sítě po mořském dnu...ovšem tyto motory vypouští do ovzduší spaliny, a vzhledem k počtu rybářských lodí jsou opravdu velkými emitenti. Obrovský problém je též vyhazování sítí a provazů z lodi, což může způsobit zamotání živočicha do odhozené sítě. Více o odhazovaní sítí si můžete přečíst zde.

Řešení

Řešení tohoto globálního problému je těžší, než by se mohlo zdát. Rybářskou flotilu často řídí nějaká nelegální společnost, popřípadě kriminální živly jako mafie apod. Proti nelegálnímu rybářství bojuje společnost Sea Shepherd, která narozdíl od některých společností se zabývá opravdovými problémy. Jsou tu totiž organizace, které s rybáři spolupracují, aby z toho měli obě strany užitek a peníze. Společnost, která vydává nálepky Dophins safe, za které si zákazník připlatí, protože si myslí, že tím pomáhá delfínům, je velký podvod. Nálepky totiž společnost dává na základě zápisu kapitána, který má zapisovat jestli kvůli vedlejšímu úlovku (bycatch) nezabili anebo nezranili delfína. Tato nálepka, ze které mají rybáři i společnost velký zisk, tak stojí na základě deníku kapitána rybářů, který by dobrovolně rozhodně do deníku nenapsal, že ulovil delfína, protože by mu to snížilo zisk. A aby společnost, který nálepky dává, nesnížila zisk rybářů, na svém webu, kde říká, jak lidé mohou ochránit oceány, nepíše o omezení spotřeby ryb nic. Naopak, nabádá lidi, aby si koupili Dolphins safe rybu, která, jak jsme již vysvětlili, není o nic ekologičtější než normální ryba. Stojí akorát více peněz, takže rybářům nehrozí bankrot. Společnost na svém webu zdůrazňuje omezení spotřeby plastů, zejména plastových brček. Ovšem těch je v oceánu jen velmi malé množství, narozdíl od rybářského náčiní. Takto společnost skrývá pravý problém, a zveličuje problém, který je mnohonásobně menší, než problém nadměrného rybolovu. A jak to tedy doopravdy udělat, abyste pomáhali přírodě? Zkuste omezit svoji spotřebu ryb. Třeba jen jednou ročně, abyste z ryby dostali do těla důležité látky. A jak by se problém měl řešit globálně? V co největší části oceánů by měli být mořské rezervace, kde by byl zakázaný rybolov a ryby by tam mohli obnovovat svou populaci. V případě, že by se ryby přemnožili, přebytky by vyplavali z rezervací, a my bychom je tak mohli lovit. REGULOVANĚ. Užitek by z toho měl jak oceán, tak i my, protože zdravý oceán zachycuje obrovské množství CO2, což by odlehčilo znečištění ovzduší a zpomalilo by to globální změnu klimatu. Dále by se mohl lov ryb omezit jen na lokality, kde je nutnost, jako třeba na Lofotách. Důležité látky, obsažené v rybách, by zemím bez rybolovu dodávali doplňky stravy. Vše má své řešení, stačí ho hledat, a chtít něco udělat. Pokud chcete něco udělat, podepište petici na zavedení mořských rezervací v 30% oceánů. Buďme součástí řešení. Netvořme problémy. Bojujme za to, co nás drží při životě. Bojujme za Zemi.